Business analytici

Efektivní poznámky při business analýze rozsáhlých systémů

Efektivní poznámky při business analýze rozsáhlých systémů

Pokud mapujete neznámý systém, ať už kvůli implementaci informačního systému nebo zavádění podnikových změn, můžete k tomu přistupovat mnoha způsoby. Tím prvním je realizovat pohovory, procházet informační systémy a tak nějak v hlavě si rovnat jak to asi vše funguje. A pak se to snažit nějak zapsat.

Je to v tom ale hned několik úskalí:

  • drtivá většina systémů (představte si například obchodní systém) nemá lineární chování – obsahuje řadu alternativ, výjimek, podmínek apod., které je třeba podchytit tak, aby to business nejenže neblokovalo, ale umožňovalo mu se rozvíjet.
  • pokud si vytváříme v průběhu analýzy a modelování řešení poznámky, vytváříme si je lineárně. Prostě tak jak přichází. Pak si je zpětně procházíme, abychom z toho zpracovali popis či zadání toho co je žádáno – opět v lineární podobě např. v MS Wordu.

Položme si otázku, co kdyby bylo možné již popis aktuálního stavu a návrh řešení zapisovat tak jak v systému je – tedy včetně všech vazeb, hranic systému, účastníků systému i toho co se v systému děje? Nebylo by to užitečnější?

Odpověď je, že bylo.  Dokonce by to zvýšilo šanci, že výsledek bude konzistentnější a ucelenější než, když k tomu použijeme nástroje, které nám umožní jen prostá zápis bez toho, aby sledovaly co vlastně zapisujeme a v jakých vztazích k sobě to je apod.

Enterprise Architect: Use Case

Podniková architektura jinak – Enterprise Architect

S Enterprise Architectem (dále též EA) jsem se setkal před caa 10 lety. Tehdy jsme pomocí něho popisovali interní firemní procesy. EA je produkt australské firmy Sparx Systems. Je určen k systémové analýze a návrhu.

Na jedné straně pomocí EA můžete popsat stávající systém a zpracovat business analýzu nového, ale v návaznosti na ně modelovat dál  a dál, až dorazíte k databázovým návrhům a vlastní implementaci systému.

Můj první dojem byl asi podobný dojmu, který z EA má většina lidí – mocný nástroj, které je složité použít. Tenhle přístup má však jednu nevýhodu – s EA se nikdy nenaučíte pracovat a stále vás to bude házet zpět do dokumentace v MS Wordu s obrázky z MS Visio.

Je totiž pravdou, že zpracovávat analýzy a návrhy řešení v MS Wordu je pro mnoho lidí mnohem jednoduší a to z prostého důvodu: prostě MS Word už znají a umí sním pracovat.

Na druhou stranu je stejnou pravdou, že díky EA je mnohem větší šance, že se vám podaří systém popsat a navrhnout konzistentněji a výsledek bude ucelený bez bílých míst. Právě tyto bílá místa totiž stojí nejvíc – prodražují implementaci a zejména pak nasazení a vedou k četným konfliktům mezi dodavatelem a odběratelem, ale i mezi interními uživateli u odběratele.

Proč EA používat i jako nástroj na poznámky? 

Ve zkratce proto, že přímo v něm můžete tvořit Use Case (dále též UC)  – návrhy užití, které definují chování systému, jeho hranice a účastníky systému. A hlavně na základě kterých lze dále rozpracovávat hlubší analýzu.

Přiznám se však na rovinu, že k UC jsem měl vždy dosti skeptický přístup. Vadilo mi zřejmě to, že musím při popisu dodržovat nějaké konvence (což je mimochodem výhoda!), ale i to, že jsem nechápal a v praxi neviděl reálný přínos.

Pokud nemáte nástroj, který vám UC umožní efektivně vytvářet, musí se dostavit takový pocit téměř automaticky. Ono popisovat a kreslit UC ve Wordu a ve Visio působí víc jako buzerace než jako reálná výhoda.

Pokud nemáte rádi učetnictví, asi víte o čem mluvím. Jenže ono to může být i jinak. Enterprise Architect umožňuje provádět zápis online i bez toho, abyste přeskakovali mezi několika aplikacemi a navíc, pokud mu to dovolíte, tak vás i povede.

Mnohem snáze ji si všimnete, že máte v systému účastníka, který se vlastně ničeho neúčastní – tak proč tam je? Mnohem snázeji se soustředíte na omezení jednotlivých Use Case, na hranice systémů neb součástí analýzy je jich prakticky vždy více apod. Prostě máte mnohem větší a ucelenější náhled na to co se popisujete a modelujete.

EA má ještě jednu výhodu – je poměrně levný a dle edice stojí v řádech několika tisícikorun.

EA jako zápisník? Jak? 

Když jsem realizoval business analýzy, všiml jsem si, že mé poznámky jsou velmi chaotické a není ani divu. Pokud vám uživatel popisuje jak vše funguje,tak tak stíháte nějak uhlazovat text a řešit jeho formulace a jediné na co je nutné se soustředit, je abyste později sám byl schopen přečíst to co jste si zapsal a něco vám z toho neuniklo.

S EA se práce muže lišit v jedné věci – zápis provádíte u jednotlivých Use Case a detaily si píšete přímo do nich. To, že je velká změna? No docela ano, protože už od začátku máte zápis strukturovaný.

Jak to vypadá? 

Docela jednoduše – nejčastěji „pendlujete“ mezi vytvářením nových Use Case v rámci Use Case diagramu a doplňováním podrobností přímo do nich.
Enterprise Architect: Use Case

Nalevo vidíte Project Browser, který není můžeme pominout, důležitý je Use Case  diagram napravo. V něm vidíte jednotlivé případy užitá a záznam vztahů mezi nimi. Každý jednotlivý případ užití lze otevřít a doplnit k němu další podrobnosti tak jak je to k vidění na obrázku následujícím.
EA Clipboard05

Zde je možné rozepsat se více to nestrukturovaně v General: description a nebo strukturovaně zapisovat požadavky či omezení kladená na daný případ užití, připojit vzory dokumentů, šablon nebo např. směrnic, které se tohoto případu užití dotýkají.

A to je vlastně vše. Tedy – přesněji řečeno není. Ve chvíli kdy takto máte vše zapsáno, můžete to přímo v EA analyzovat a dále rozpracovávat a nakonec – na základě toho a nebo ve vazbě na toto udělat procesní popisy či implementační návrh. ten samozřejmě už mohou vytvořit programátoři.

A co zadavatel? 

Je ještě jedna věc, kterou je nutné říct a to, že zadavatel typicky nevlastní licenci na EA a tak se na pohled zdá, že mu výstupy můžete tak akorát vytisknout. Ale i na to EA myslí a hotové modely můžete exportovat mimo jiné i do MS Wordu, jakožto svým způsobem univerzálně použitelného prezentačního formátu.

Tento text je součástí statického archivu podnikatelských příběhů a odborných článků Petra Šnajdra.
← Zpět na přehled všech článků Další články v rubrice Business analytici →