Občas když tak chodím po Brdech, narazím na nějakou podivnost. Tou poslední je nefalšovaný brdský sraz posedů. Tolik najednou ji člověk skutečně jen tak nepotká. Tedy pokud nechodí častěji kolem hájovny Komorsko. Obdobnou podivností byl tento semafor, který řídil provoz
Brdské Hřebeny jsou členěny do více méne výrazných vrcholu, které zdali stěží postřehneme, ale o to jsou některé zajímavější. Babka se zvedá vysoko nad Řevnicemi a kdysi to bylo oblíbené místo pro výlety, tím více, když zde byl roku 1890
Pár kroků za Dobříší, u malé chatařské osady, leží soustava dvou rybníčků – Bzdinka. Obklopeny starodávnými duby vytváří milé zákoutí mezi poli, které by člověk napohled snad ani nečekal. Stejně jako rybníčky, jmenuje se i okolí, jinak také domov mnoha
Empírový dům na Staré Huti u Dobříše je místem přímo naplněným klidem zeleně i blízkého rybníka Strže. Dům kdysi od Colloredo-Mannsfeldů koupil Václav Palivec a v roce 1935 ho jako svatební dar dal do doživotního užívání Karlu Čapkovi a Olze
Nedaleko Rokycan, na vrcholu zvaném Ždár stávalo kdysi pravěké hradiště. Žďár nijak nevyniká svoji nadmořskou výškou 629 metrů, ale i tak je to unikátní hora plná suťových polí, unikátní přírody, s výhledy do krajiny a historií, kterou tu lze stále
Pod Kuchyňkou je v hloubi místa, stranou cest, v prudkém svahu, vybudováno místo jakožto vzpomínka na brdské partyzány, kteří zde zahynuli, když byly v průběhu II. sv. války dostiženi Němci. Pomník vznikl v roce 1961 na upomínku na ty, kteří
Kousek nad Bukovskou cestou na Hřebenech, nedaleko památníku partyzánům, roste smrk na kterém je obrázek Panny Marie s nápisem “STROM RADOSTI”. Kdo ví kdo ho sem dal a kdo ví co má připomínat. Nepodařilo se mi k němu vůbec noc
Když někdo řekne Skelná Huť v souvislosti s Brdy, to první co se člověku vybaví je louka se stodolou nad obcí Láz kousek od Příbrami. Ale skelných hutí bylo víc a název po ní nese i nevelká loučka na úpatí
Na Kazín jsem se vypravoval již několikrát a jednou i vypravil. Seč bludný kořen kdesi pod Cukrákem tomu chtěl a já Kazín minul. Útěchou mi byly nádherné louky s pasoucími se koňmi nad Mokropsy, ale přesto všechno, to bylo mrzuté. O to mrzutější…
Znáte to – strach má velké oči. Den se už viditelně prodlužuje, ale dnes do toho vstoupil i měsíc. Stromy všude vrhají stíny a známá místa vypadají jako snad nikdy předtím. V lese občas vnímám pohyb a jak mě už