Skalka leží nad Mníškem nad Brdy. je to sem coby kamenem dohodil, jen trochu do kopce. Tedy trochu asi není to správné slovo. Je to pořádně do kopce. Když budete mít štěstí a půjdete sem někdy v pracovní dny, bude
Kytín je vůbec milá vesnice, která si zachovala některé staré rysy jako náves s rybník, kostelem a také chuť okrášlovat své okolí. V minulosti centrem všeho byl kostel. Kytínský kostel Nanebevzetí Panny Marie je však výjimečný studánkou, která je umístěna
Vrch Kamenná leží na brdských Hřebenech nad Řevnicemi. Kdysi tu býval lom a nedaleko jsou dnes už téměř zaniklé rybníčky. Kamenná ničím nevyniká, přitom je to takové milé a zapadlé místo. Pár ohnišť po trapech a nedaleký trampský camp dávají
Na úpatí brdského Hřebene a obory Aglaia, nedaleko od Dobříše, v blízkosti myslivny Obora, se nachází podivný kruh, který je velice dobře patrný i na leteckých fotografiích. Aby také nebyl, když jeho průměr je celých 90 metrů a okružní valy
Občas člověk narazí na nějakou podivnost, něco jakoby sem nepatřilo. Jsou to cedule, které míjí coby pěší i cyklista a někdy i motorista. A zdaleka ne všechny ukazují ke blízké studánce, oznamují chráněnou krajinou oblast a nebo prostě jen zákaz
Jsou místa, která jsou takříkajíc na dosah ruky, a přesto nějakým kouzlem zůstala ukryta před davy na Hřebenech jinak všudypřítomných Větrovkářů pestrobarevných. Snad je to magie místa ne nepodobná té z knihy Chameleon a zrcadlo od Perse Anthonyho, která chrání
Vysoko nad Dobříší, tam kde silnice po dlouhém stoupání opět začne klesat ku Hostomicím, leží hvozd, který je dosud stejně divoký a neprůchodný jako byly kdysi celé Brdy. Nebylo tomu tak vždy. Právě v tom nejvyšším místě dlouhého hřebu stávalo
V těsné blízkosti Hřebenů, nedaleko malé vesnice Osov, leží podivné místo. Uprostřed lánů obilí vystupuje ze země jakýsi gigantický čtverec o rozměrech 100 x 100 metrů. Po obvodu jsou vidět jasné zbytky někdy téměř třímetrových valů a postranního příkopu. Když
Pokud bych chtěl zastihnout vysokou, vybral bych si jinou dobu, jiné místo a i jiné vybavení. Ale zákony pana Murphyho jsou neúprosné. Byl nádherný květnový den, slunce svítilo na zlatem zářící lány řepky, opodál šuměl les a v dáli zůstala
Bzučení včely, ptáci, zvuky lámajících se větviček jak v houští jakési zvíře prchá, to vše patří ke koloritu lesa. Večerní koncerty ptactva po parném letním dni jsou tím, co uspokojí i náročného posluchače. Jsou ale zvuky, které do lesa nepatří.