V těsné blízkosti Hřebenů, nedaleko malé vesnice Osov, leží podivné místo. Uprostřed lánů obilí vystupuje ze země jakýsi gigantický čtverec o rozměrech 100 x 100 metrů. Po obvodu jsou vidět jasné zbytky někdy téměř třímetrových valů a postranního příkopu. Když je překonáte, octne se na něčem, co ze všeho nejvíce připomíná snad fotbalové hřiště. Mnoho prázdného prostoru, zelená tráva a to je vše. Lidé se dodnes přou, kde se tu zbytky tohoto osídlení vzaly.

Pohled na plochu ohraničenou valy

Celé místo asi nejlépe uvidíte na letecké mapě. Místy až třímetrové valy jsou jasně lemované listnatým porostem a tak je lehce najdete i na nepříliš podrobných leteckých fotografiích. Dle jedné teorie se jedná o zbytky keltské svatyně – viereckschanze . Takových míst je u nás jen několik a jedno z nich, u Ludéřova na Olomoucku, je zřejmě nejvýchodněji položenou viereckschanze vůbec.

Soudí se, že se jednalo o svatyně využívané k obětním obřadům. Uprostřed, nebo u některé ze stran, byla šachta, která se k měla používat jako obětiště. Viereckschanze u Osova na leteckých fotografiích občas odhaluje místa, která by mohla být zbytky po této šachtě, stejně jako po stavbách, kterých ale v těchto komplexech bylo vždy jen málo. Těžko říci co je původní a co pozdější zásah do valů, ale zdá se, že vstup byl na západě, což je běžné. Naopak nikdy by neměl být na severu – což zde, možná sekundárně vyražený, je také. Vchod, nebo spíše vjezd v jihovýchodním rohu pak pochází z pozdější doby zcela jistě.

Alternativním vysvětlením využití viereckschanze je, že se jednalo o opevněné obytné dvorce z 2. až 1. stol. před n.l., ale jistý si není nikdo. Z místa nepochází žádné archeologické nálezy a tak jeho datování je dosti nejisté. Objevují se dokonce názory, že by se mohlo jednat o ležení z třicetileté války nebo dob husitských.

Pro teorii viereckschanze, ale mluví přítomností nedalekého, poměrně rozsáhlého, keltského hradiště na nedalekém Plešivci, ke kterému také směřuje západní brána, celkový tvar, rozměry i umístění v otevřené krajině s dobrým rozhledem.
Každopádně je to zajímavé osamělé místo, které stojí za návštěvu.

Poznámka: Obdobnou, možná viereckschanze, by bylo možné najít i východně od obce Praskolesy, asi 10 km severozápadně od Skřípele. Bohužel terénní náznaky zde již neexistují a jedná se o nález z leteckého snímkování. Bohužel na žádných volně dostupných leteckých mapách na Internetu tato lokalita není viditelná, ale měla by být někde zde.

Obrázek: Letecký pohled na Skřípel aneb jak bývá označován na mapě – “Šanci”. Místní název pro okolní pole je “U šanců”

Obrázek: Pohled přes vnitřní plochu na západní (nalevo) a severní (napravo) val se severním průjezdem (uprostřed). Západní vjezd je na fotografii při levém okraji.
Keltská svatyně uprostřed polí