V těsné blízkosti Hřebenů, nedaleko malé vesnice Osov, leží podivné místo. Uprostřed lánů obilí vystupuje ze země jakýsi gigantický čtverec o rozměrech 100 x 100 metrů. Po obvodu jsou vidět jasné zbytky někdy téměř třímetrových valů a postranního příkopu. Když je překonáte, octne se na něčem, co ze všeho nejvíce připomíná snad fotbalové hřiště. Mnoho prázdného prostoru, zelená tráva a to je vše. Lidé se dodnes přou, kde se tu zbytky tohoto osídlení vzaly.

Obrázek: Pohled na plochu ohraničenou valy
Celé místo asi nejlépe uvidíte na letecké mapě. Místy až třímetrové valy jsou jasně lemované listnatým porostem a tak je lehce najdete i na nepříliš podrobných leteckých fotografiích. Dle jedné teorie se jedná o zbytky keltské svatyně – viereckschanze . Takových míst je u nás jen několik a jedno z nich, u Ludéřova na Olomoucku, je zřejme nejvýchodněji položenou viereckschanze vůbec.
Soudí se, že se jednalo o svatyně využívané k obětním obřadům. Uprostřed, nebo u některé ze stran, byla šachta, která se k měla používat jako obětiště. Viereckschanze u Osova na leteckých fotografiích občas odhaluje místa, která by mohla být zbytky po této šachtě, stejně jako po stavbách, kterých ale v těchto komplexech bylo vždy jen málo. Těžko říci co je původní a co pozdější zásah do valů, ale zdá se, že vstup byl na západě, což je běžné. Naopak nikdy by neměl být na severu – což zde, možná sekundárně vyražený, je také. Vchod, nebo spíše vjezd v jihovýchodním rohu pak pochází z pozdější doby zcela jistě.
Alternativním vysvětlením využití viereckschanze je, že se jednalo o opevněné obytné dvorce z 2. až 1. stol. před n.l., ale jistý si není nikdo. Z místa nepochází žádné archeologické nálezy a tak jeho datování je dosti nejisté. Objevují se dokonce názory, že by se mohlo jednat o ležení z třicetileté války nebo dob husitských.
Pro teorii viereckschanze, ale mluví přítomností nedalekého, poměrně rozsáhlého, keltského hradiště na nedalekém Plešivci, ke kterému také směřuje západní brána, celkový tvar, rozměry i umístění v otevřené krajině s dobrým rozhledem.
Každopádně je to zajímavé osamělé místo, které stojí za návštěvu.
Poznámka: Obdobnou, možná viereckschanze, by bylo možné najít i východně od obce Praskolesy, asi 10 km severozápadně od Skřípele. Bohužel terénní náznaky zde již neexistují a jedná se o nález z leteckého snímkování. Bohužel na žádných volně dostupných leteckých mapách na Internetu tato lokalita není viditelná, ale měla by být někde zde.
Obrázek: Letecký pohled na Skřípel aneb jak bývá označován na mapě – “Šanci”. Místní název pro okolní pole je “U šanců”
Obrázek: Pohled na západní val z johozápadního rohu
Obrázek: Průhled ze sevrní brány na vnitřní plochu
Obrázek: Pohled přes vnitřní plochu na západní (nalevo) a severní (napravo) val se severním průjezdem (uprostřed). Západní vjezd je na fotografii při levém okraji.
Keltská svatyně uprostřed polí