Představte si plátky ementálského sýra. Každý plátek představuje nějaké opatření a každý obsahuje ony známé “sýrové díry”.
Díry jsou místa, kde opatření nejsou účinná a tudy virus může projít. Jelikož každý plátek je jiný, tak jak se překrývají, postupně ubývá děr přes které se lze dostat na druhou stranu. Tím také ubývá prostoru pro virus.
Začneme např. plátkem “fyzické distancování”. Ale jelikož obsahuje díry, musíme přidat plátek “roušky”. Ale i ten ten není dokonalý a ta přidáváme další … hygienu a desinfekci, nedotýkání se obličeje a tak dále.
Část plátků je v oblasti individuální odpovědnosti, ale jen s ní bychom si nevystačili a tak máme i oblast odpovědnosti kolektivní. To je testování, karanténa a nakonec i vakcinace. Patří sem i finanční nástroje jako je podpora podnikání či podpora lidí ve finanční nouzi a další.
Čím více plátků, tím méně děr a tím méně prostoru pro virus.
To je testování, karanténa a nakonec i vakcinace. Patří sem i finanční nástroje jako je podpora podnikání či podpora lidí ve finanční nouzi a další. Pak tu máme příliš velký prostor pro virus a ten ho už umí využít a ne v náš prospěch. A tím se dostáváme k virovým variantám.
Jak vznikají varianty virus a proč
Pokud je nakaženo příliš mnoho lidí, dochází v jeho genetické informaci k chybám. Některé nemají význam, některé dokonce nejsou ani životaschopné a některé mu poskytují výhodu. Čím více nakažených, tím více kombinací.
Pokud opatření nejsou dokonalá, část virů projede až na druhou stranu. Jsou to ty, které se náhodně trefily do existujících děr našeho sýrového modelu, a dostaly se příliš daleko.
Říká se tomu selektivní tlak a je to základní princip evoluce viru. Vítězí ty varianty, které byly úspěšné tj. dokázaly projít co největším počtem “plátků sýra” v našem modelu. Například varianty, které budou mít delší dobu nakažlivosti zvítězí proto, že tím obejdou karanténní opatření
Vítězí ty varianty, které byly úspěšné tj. dokázaly projít co největším počtem “plátků sýra” v našem modelu.
Čas je kritický
Pokud bychom všechna opatření realizovali v jednom okamžiku, viru by nezbyl žádný prostor a celá pandemie by zmizela za několik týdnů – asi 2 měsíce.
Pokud naopak čas příliš protáhneme a k tomu necháme virus šířit se, vytvoříme mu prostor v kterém se stylem pokusu a omylu naučí opatření obejít. Špatná opatření, např. nedostatečná, organizačně neuchopená nebo zpackaná nařízení vlády tak mohou pandemii roztáhnout do několika let v nichž virus bude vždy o krok napřed a nakonec vždy neutralizuje.
Špatná opatření totiž vytváří nové a bohužel i horší varianty. TO již nyní začínáme pozorovat. Zdá se, že se prodlužuje doba nakažlivosti, snižuje se účinnost protilátek vzniklých v předchozích infekcích. Zatím nic co by nás mělo vyloženě děsit, ale evoluce viru stále probíhá a jak zaznělo v Jurském parku:
Život si najde cestu.
Ian Malcolm, fiktivní postava excentrického matematika a specialisty na teorii chaosu z románu a dvou filmů série Jurského parku
Dobrá i špatná zpráva je stejná: je to vše jen na nás
Sýrový model je pouze vizualizace velmi jednoduchého systému řízení rizik
Obrázek v úvodu Gerd Altmann z Pixabay