Kostel v Otaslavicích vznikl někdy kolem roku 1330. Pod věží byla kostnice a kolem kostela hřbitov. V roce 1847 byla věž nahrazena dvěma novými a kostel přestavěn ve slohu tudorovské pseudogotiky. Most z fary nad úvozem vchází se ze strany
Větrný mlýn Ruprechtov s Halladayovou turbínou
U nás se jedná o jedinou dochovanou turbínu tohoto typu. Na mlýn jsem narazil víceméně náhodou. V letech 1882 až 1884 ji původní majitel a stavitel mlýna, Cyril Wágner, nainstaloval místo klasického kola. Turbína je pojmenovaná dle jejího konstruktéra, amerického
Kaple Matky Boží na Veveří
Kaple Matky Boží na Veveří, zvaná také kaple Matky Boží veverské. Pochází pravděpodobně z 12. století. V okolí se rozkládala středověká vesnice, která zanikla za husitských válek. Ve výklenku kůrového schodiště byl 27. února 1837 pochován sesazený švédský král Gustav
Beckovský židovský hřbitov
Pod vznešeným ruinami hradu, na mírném kopci, který protíná úvozová cesta, tyčí se náhrobky starého židovského hřbitova. Většina pochází z let 1739 až 1845. Barokní, klasicistní i novější mramorové stély tyčí tu jako prsty k nebi. Je to podivná podívaná,
Klášter nebo pevnost? Bzovík vám dá na výběr.
Nádvoří klášterní pevnosti Bzovik působí smutně. Kdysi plné staveb, nyní již rozvalin, přesto si zachovává jistý druh krásy. Klášterní pevnost? Cože, říkám si? Ale začněme postupně. V polovině 12. století tu vznikl benediktinský klášter, ten pak převzali premonstráti, aby je odtamtud roku
Blechamer na Hadí řece
Další výšlap. V zákrutách Hadí řeky, která se též Kocábou zove, stávaly kdysi plechhamry. Tento byl v pořadí pátým. V roce 1698 byl postaven základě smlouvy mezi správou dobříšského panství a pražským měšťanem a mědikovcem J.A. Hibnerem. Nový hamr, nazývaný
Castillo de Álora
Slovanské hradiště pod oborou Aglaia
Na úpatí brdského Hřebene a obory Aglaia, nedaleko od Dobříše, v blízkosti myslivny Obora, se nachází podivný kruh, který je velice dobře patrný i na leteckých fotografiích. Aby také nebyl, když jeho průměr je celých 90 metrů a okružní valy
Divoký hvozd na Hradci
Vysoko nad Dobříší, tam kde silnice po dlouhém stoupání opět začne klesat ku Hostomicím, leží hvozd, který je dosud stejně divoký a neprůchodný jako byly kdysi celé Brdy. Nebylo tomu tak vždy. Právě v tom nejvyšším místě dlouhého hřebu stávalo
Keltská svatyně uprostřed polí
V těsné blízkosti Hřebenů, nedaleko malé vesnice Osov, leží podivné místo. Uprostřed lánů obilí vystupuje ze země jakýsi gigantický čtverec o rozměrech 100 x 100 metrů. Po obvodu jsou vidět jasné zbytky někdy téměř třímetrových valů a postranního příkopu. Když